Knihy Jaroslava Foglara
...Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší...
Dobrodružství, přátelství, odvaha, zábava...To jsou knihy Jaroslava Foglara, dlouholetého vedoucího Pražské Dvojky - Hochu od Bobří řeky, spisovatele a redaktora časopisů Vpřed, Mladý hlasatel a Skaut-Junák. Jeho knihy ale nejsou určeny jen pro skauty - jsou psány pro všechnu mládež, která touží pořádně si užít dětsví, zažít dobrodružství, mít kamarády a něco opravdu dokázat. Ukáže Ti, co je opravdu dobré a o co se máš snažit. Ukáže Ti, co všechno je možné zažít a jak toho docílit. To všechno Tě naučí jen prostřednictvím svých knížek.
Pokud by sis od Jaroslava Foglara chtěl/a něco přečíst, doporučuji začít jeho nejznámnějšími knihami - Hoši od Bobří řeky (kteří mají, už ne tak známé, pokračování Strach nad Bobří řekou) a trilogií Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta, která je k dostání také v podobě jedné knihy s názvem Dobrodružsví v temných uličkách. Hlavními aktéry této trilogie je parta chlapců říkajících si Rychlé šípy, které můžeš znát z komiksů, které vycházely ve výše zmíněných časopisech (teď jsou vydány jako jedna kniha). Vraťme se teď ale k Hochům od Bobří řeky - právě z této knížky pocházejí Tobě jistě známí Bobříci, o kterých se můžeš více dočíst zde a zde.
Pokud jsi skaut, mohly by pro Tebe být inspirací knížky Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje. Vypráví o Mirkovi, který se do skuatského oddílu dostane vlastně kvůli špatnému cíli - chce pro svoji partu ukrást stan a potom se nenápadně vypařít. Skautský život se mu ale zalíbí natolik, že partu opustí a raději čelí jejím výhružkám a dožadováním o stan. Mirek se stává opravdovým skautem, když čestně přiznává, proč do oddílu vstoupil a opravdu toho lituje. Je to krásný příběh o opravdovém přátelství, čestnosti, správném chování a prostě o všech skautských ideálech, kterých bychom se my skauti měli držet. 
Všechny jeho knihy nejsou přímo skautech, ale o obyčejných chlapcích a děvčatech, kteří objevují kouzla života. Jsou plné proměn ze špatných chlapců na opravdové dokonalé kluky. Moc se mi líbí například knížka Dobrodružství v zemi Nikoho, která mi neobyčejně přirostla k srdci svým koncem, kde se z největších vandalů stávají zodpovědní kamarádi a kde se i ti největší nepřátelé nakonec usmíří a podělí se o obrovskou krásnou tajemnou krajinu, kterou si všichni z nich tak zamilovali. Dále je tu ještě spousta dalších krásných knížek, například Poklad Černého delfína, Modrá rokle, Boj o první místo, Když duben přichází, Nováček Bubáček, Tábor smůly atd. Další mou oblíbenou knihou o Jaroslava Foglara - Jestřába je Chata v jezerní kotlině, která na samém skloku knihy dohání čtenáře k slzám, ale přece jen skončí dobře.
Dále jsou tu knihy, které nenesou jednotný příběh a působí spíše jako takové sbírky povídek nebo příručky. Dvě kroniky hochů od Bobří řeky anebo Jestřábe, vypravuj nejsou podle mého zas tak silné knížky jako ty výše uvedené, ale určitě stojí za to si je přečíst. Pokdu bys rád lovil/a bobříky, nedoporučuji to dělat podle Hochů od Bobří řeky, kde jsou pravidla popsána nejasně a matně, ale podle Zápisníku třinácti bobříků, kde krom podmínek lovu najdeš ještě spousta dobrých rad anebo vzkazů od Jestřába. Jenže protože děti podle výzkumů děti rostou a sílí, podmínky některých bobříků jsou ztíženy, například v bobříků hbitosti je délka skoku do dálky prodloužena o necelý půl metr. Zdá se to jako nic, ale když si to člověk vyzkouší...Holt se musíme snažit a mít to stejně těžké, jako kolegové padesát let před námi. Dále jsou tu Foglarovy hry, nebo, pokud by sis chtěl/a založit klub či rádcuješ v oddíle, Kronika Ztracené stopy. V té najdeš nespočetně návodů na hry, rad, povídek a dalších užitečných věcí.
Pokud se ti nelíbí, že většina Foglarových knih je jen o klucích, jako by holky ani neexistovaly, omluv to (J. Foglar vedl přece jenom chlapecký oddíl a s dívkami neměl toli zkušeností) a přečti si knihu historie svorné Sedmy, kde se holky projednou objeví i mezi hlavními postavami.
Jaroslav Foglar nás nezaujme uchvacujícím stylem, ani vytříbenou slovní zásobou, ale obsahem, který nám otevře cestu do světa jiných dimenzí, do světa dobrodružství a přátelsví.
Pandora
Zdroj obrázku tady a ukázka je použita z knížky Kronika Ztracené stopy.